Etiopie

Tak nevim kde zacit Etiopii, vim ze opravdova Afrika pro nas zacala uz cestou jiznim Sudanem, kde se hlineny domky s rovnyma strechama zacaly menit ve slameny chatrcky, okoli se zacalo zelenat. Atmosfera arabskeho sveta s ranni modlitbou z mesit se zmenila v krize a kostely. Vzduch se ochladil a z rozpalenyho Sudanu jsme zacali stoupat do hor severni Etiopie. Hranice vubec nebyl hezkej zazitek, mestecko Metema, prasna cesta lemovana bordely a bary s levnym pivem, I kdyz jsme meli neuveritelnou zizen a o pive jsme basnili poslednich pare mesicu, v Meteme jsme na nej chut nemeli. Ne jenom, ze jsme tam zahadnym zpusobem prisli o 20$ pri vymnene sudanskych liber na etiopske biry, vzdycky si davame pozor a I jsme to prepocitali, bylo tam hodne mladochu a vsichni se toho chteli ucastnit a tak to byl asi hodne dobrej trik. Druha vec, ktera nas taky nepotesila, ze vsechny autobusy v Etiopii odjizdi pred 6 ranni a vetsinou jezdi jen jeden a to bylo kolem obeda. Jeden tam prece byl, I kdyz jel jen do vesnice Shihedi, pak uz jsme se pomalu presouvali, az jsme skoncili 60km pred cilem, coz bylo mesto Gonder, jeste nebylo tak pozde a jeste 2 mistni se opravdu za kazdou cenu chteli dostat do Gonderu ten den. Nakonec nas nabral nakladak s ryzi a na pytlich ryze bylo mnohem pohodlneji nez v autobuse, uz byla tma a tak jsme lezeli nahore a koukali na hvezdy a uzivali chladnyho vetru, najednou jsme zastavili a zasla svetla, zvedli jsme hlavy a kdyz zpatky rosvitil svetla, pres silnici stalo asi 7 chlapku s kalasnikovama, tak jsem si rikala, ze jsme se moc daleko nedostali a byla jsem si jista, ze jsou to banditi, ale chteli jen svezt do dalsi vesnice, na to uz si zvykame, ze kazdej nosi pusku a nebo alespon peknej klacek pres rameno.
V Gonderu zrovna nebyla elektrika, jako vsude minimalne 3 krat tydne, dokonce I v hlavnim meste Addis Ababa se stridaji o elekriku urcite casti mesta. Prvni tyden jsme meli fakt smulu a vsude kam jsme prijeli tam nebyl zrovna proud.
Ale jeste ten vecer jsme stacili pri svickach ochutnat etiopskou klasiku a to INJERA- unikatni slano- nakysla palacinka obrich rozmeru s masovou pikantni omackou ruznych chuti a druhu. Za 14dni jsme jeste nestacili ochutnat vsechny.
Mistni koreni BEBERE je hlavni prisadou a pekelne pali!!

Dalsi specialitou Etiopie je kava, na kazdym rohu maji ohromny espressovace a vsichni popijeji vynikajici macchiato,ale bohuzel kdyz neni elektrika, neni ani kava!!
A mistni pivo je levny a kdyz je vychlazeny je I moc dobry, za 15kc pul litr tocenyho piva, po 3 mesicnim cestovani muslimskymi zememi se ho nemuzeme nabazit.

Etiopie nikdy nebyla kolonizovana, a taky je na to hrda, akorat byla 4 roky okupovana Italama behem 2.svetove valky.

Etiopie ma svuj cas, pri vychodu slunce je 12 a pri zapadu slunce je 12 a tak je troche matouci, kolik vlastne je!!!a rok, ten ma taky jinej, podle jejich kalendare je rok 2001, minuly rok 11.zari slavili millennium!!

Bohuzel jedna z ne tak pozitivnich zprav je, ze hodne lidi zebra a z toho 80% deti, a samozrejme kdyz vidi FARANJI cizince, tak zebraji mnohem dele a vice usilovneji. Etiopie je zvykla dostavat, je tu neuveritelne mnozstvi organizaci, ktere nejakym zpusobem pomahaji, vsichni jezdi v nobl dzipech a maji hodne dobre platy, tak ne uplne vsechny ty penize jsou pro chudou Afriku. Samozrejme je dobre pomahat Africe, ale myslim, ze by se vic melo resit jakym zpusobem pomahat, ne jenom davat. Na to se dobre zvyka!!!
A tak se lidi ptali, dej mi penize, tak reknes ne nedam ti penize, tak mi dej boty, nebo kalhoty, proste mi neco dej a kdyz to ani nefunguje, tak reknou ja jsem student, dej mi penize, ja jsem student!! Ti, co umi lepe anglicky nato jdou troche obklikou a nejdriv zacnou odkud jses a jak se vede a chvili te pronasledujou a pak reknou, tak ja jsem tvuj pruvodce a zaplat mi neco, ze jsem sel s tebou, kdyz odmitnes, taka z pak zacnou ze jsou student. Studium to prej plati na cizince, nam jednou rekl jeden mladoch. Ale musim rict, ze jsme byli pripraveni na horsi, sice to byl tak trochu sok po Sudanu, kde nam o penize nikdo nikdy nerekl, ale vsichni cestovatele, ktere jsme potkali a jeli z Etiopie nas pripravovali na nejhorsi.
Z Gonderu jsme vyrazili do Debarku, kde jsme si zorganizovali vstup a Scouta (chlapek s puskou, ktery je nutnosti vstupu do narodniho parku) a zacali 4 denni trek do Simien Mountains, tahli jsme vsechno na zadech a tak ten prvni den stoupani byl hodne narocnej, taky to bylo 28km do kopce. Kempy po ceste byly na krasnych mistech a s pramenem vody a prirodni sprchou. I kdyz nebylo nasi povinosti naseho Scauta jmenem Delasi krmit, tak nam ho bylo lito, jak byl malinkej a mel jenom jednu deku a v noci lezel venku pri 6 stupnich a k jidlu mel pytlik prazenyho jecmene a kousek chleba. A tak jsme se snim delili o vsechno a ty ostatni scauti mu jenom zavideli. Byl to krasnej trek, vydrapali jsme se na vrchol Imet Gogo 3926m. Po ceste bylo hodne Baboonu ( chlupatejch opic s cervenyma pupkama) a videli jsme divokou kocku, bohuzel jsme nevideli vlka.
Zvladli jsme se presunout za jeden den do Bahir Daru k jezeru Tana, cesta narocna!!odjezd autobusu opet pred 6 ranni a jeden prestup v Gonderu, I kdyz jen 150 km zabralo to cely den. Bahir Dar bylo opravdove misto k odpocinku, ubytovali jsme na brehu jezera a z okna pozorovali pelikany jak pristavaji na hladine jezera. Ztravili jsme tam dele nez jsme planovali, nacerpali novych sil. Ochutnali dalsi varianty Injery a jako desert jsme stridali mango, papaju a avokado. Nejlepsi sezona!!!!
Dalsi brzky presun byl do Lalibely, odjezd byl v 5 rano a 5minut po pate byl autobus k prasknuti plny, cesta byla neuveritelne dlouha a bolestiva, pres hory a doly, serpentiny a bohuzel jen takovej hrubsi sterk, po par hodinach pulka autobusu zvracela a tak to resili tak, ze ty zvratky jen zasypaly sterkem nebo piskem. Jeli jsme minimalne 10 hodin s jednim prestupem, co me celou dobu vrtalo hlavou, proc nekdo po ceste neprodava neco k jidlu???jako v Asii, kdyz autobus zastavi, tak se cela vesnice sebehne a prodava neco na zub, treba muzou uvarit vajicka, nebo vsude maji prazenej jecmen nebo hrach, ale jim to jedno. A nakonec jsme nasli prazenej hrach a to jsme jedli celej den.

Lalibela je znama svymi skalnimi chramy, je tam krasne okoli, a byly to prijemne stravene 2 dny, hlavne diky mistni restauraci, kde jsme objevili vegetarianskou Injeru s ruznymi hromadkami varene palive zeleniny, bohuzel uz jsme takovou nenasli, pani nas I pustila do kuchyne a naucila nas delt Injeru.

Dalsi presun byl opet pred patou ranni, uz jsme z toho vztavani ve 4 rano docela vycerpani a to do Dessie, asi jeden z nejhorsich autobusu, samozrejme byla cesta neuveritelne dlouha, ale za to krasna priroda a tak pri 30km v hodine ma clovek cas vychutnavat krasu okoli. Dalsich 12 hodin jak na horsky draze, omlaceny kolena, ale bohuzel tenhle autobus se rozbil pred cilem a tak jsme museli pokracovat po svych az nas nabral nejaky minibus, nastesti se to stalo jen 30km pred Dessie. Dessie byla jen zastavka na prespani, v 5 rano jsme pokracovali smer Addis Ababa. Po ceste v mistni doprave clovek pozna opravdove etiopiany, ne ze jsou hodne vybusni a radi se hadaji, jsou k sobe navzajem hodne ohleduplni a podeli se o to, co maji. Protoze jsme nepotkali bankomat uz od Egypta, tak nam dochazeli penize akorat pred hlavnim mestem. Ten den se jeste zdrazil autobus o 15 birru a tak tech 30 birru nam cely den chybelo, meli jsme necely 1$ na cely den. Nastesti se s nami lidi podelili a meli jsme penize na jeden chleba a flasku vody. Kdyz jsme prijeli do Addis nase 2 posledni 2birry jsme museli zaplatit chlapkum za sundani batohu, i kdyz se jim to moc nelibilo (normalne se plati 2 birry za batoh) a pak jsme museli najit takovyho taxikare, ktery pochopi, ze nemame penize a ze mu zaplatime, jen kdyz najde fungujici bankomat. A meli jsme stesti!!!i kdyz taxikar nevedel co to bankomat je, tak jsme jeden fungujici potkali po ceste do hotelu Wanza.

Addis Ababa znamena v mistnim jazyce (Amharic) nova kvetina a je to hlavni mesto Etiopie. Navstivili jsme Narodni Muzeum, kde jsou kosterni pozustatky zeny (pojmenovanou Lucy). Etiopie je jednou z nejstarsich osidlenych zemi na svete, zde byly nalezeny fosilie nejstarsiho hominida asi 3a pul milionu let stare. A pak si tu uzivame takovych vymozenosti jako je internet a kazdodenni macchiato, I kdyz velmi pomaly, nevim jestli se mi podari vas potesit fotkami.
Nase plany se trochu zmenili, planovali jsme mnohem vic v Etiopii, ale to by clovek potreboval tak 2mesice, chteli jsme ject na jih do narodniho Parku Omo Valley, navstivit kmen Mursi, ale hodne lidi bylo zklamano z navstevy, I kdyz bych hrozne rada mela nejakou fotku Mursi lidi, tak si asi koupim knizku a necham je tam na pokoji.
Tak budem pokracovat do Keni, z Moyale nas ceka jedna z nejhorsich Africkych cest , 17ti hodinove peklo a jeste tam jsou banditi, tak doufam, ze se nam nic nestane a priste se ozvem z Keni.
Zdarvi monika a allan