Prvni zastavkou bylo Allepo (Halab) mesto na severu Syrie, kam jsme dorazili po dlouhe noci v autobuse a nekolika presedani na hranicich.
Prvni den jsme byli uneseni uplne vsim, jak lidmi, kteri nas neustale oslovovali na ulici a rikali " vitejte v Syrii" a chteli si povidat, tak jidlem, ktery bylo uplne sokujici. I kdyz jsme ocekavali, ze jidlo bude dobry, to jsme netusili, ze to budou az takovy orgie.
Zacali jsme falafelem (smazeny cizrnovy kulicky ochuceny koriandrem v pita chlebu naplneny salatem a cesnekovou omackou) a k falafelu vsichni prikusujou nalozenou zeleninu, kysely kozi rohy a cerstvy listy maty.Pokracovali jsme grilovanym lilkem a humusem (mleta cizrna a tahina polita olivovym olejem) a to jsme zapili cerstve vymackanym dzusem z pomerancu.
A uz jsme vedeli, ze se nam bude v Syrii libit.
Prvnich par dni jsme bloudili staryma ulickama Allepa a obdivovali jsme hlavni trziste, kde clovek muze stravit nekolik dni jenom pozorovanim vyzdobenych kramku, plnych susenyho ovoce, orisku, olivoveho mydla, koreni, sladkosti, latek....
Chteli jsme vyzkouset vlak, presto, ze je to nejpomalejsi dopravni prostredek v Syrii a presunuli se na pobrezi Stredozemniho more do mesta Lattakia, kde toho nebylo zas tolik k videni, tak to bylo moc prijemny tam par dni pobyt a podel pobrezi jsme si udelali nekolik dennich vyletu, jako zanikle staroveke mesto Ugarit a dalsi den jsme jeli na hrad Qala at Salah ad-Din.
Pres den jsme vetsinou byli pozvani nekam na caj nebo kavu a stravili nekolik hodin klabosenim s mistnima.
Dalsi zastavkou byla Hama, proslula starymi drevenymi vodnimy koly, kde jsme pobyli skoro tyden a vyrazili na nejvetsi turistickou atrakci Syrie a to Palmyra, oaza uprostred pouste, krasne ruiny mesta z 2.stoleti, meli jsme tmave modrou oblohu a bajecny podminky ( az na 2 15minutove pisecne boure) a nekolik nahanecu na suvenyry.
Taky jsme vyrazili na skoro opustenej hrad Qasr ibn Wardan se zastavkou ve vesnici Sarouj, kde maji tradicni domky ve tvaru vcelych ulu. Meli jsme prijemny setkani s jednou asi 20ti clenou beduinskou rodinkou, ktera jela taky na vylet na hrad, byl totiz patek, coz je pro muslimy svatek, takova nase nedele a tak jsme to vubec nemeli jednoduchy s dopravou, bohuzel jich uz bylo hodne a k nim bysme se nevesli, ale hrozne jsme se jim libili, hlavne ja. Tak si nas neustale fottili na mobilni telefon a zensky me obvesovali satkama a koralkama a pak si me fotili a hrozne z toho meli strasnou srandu.
Z Hamy jsme uz prejeli do Libanonu, sice jsme jeli ze silenym blaznem a ty 4 hodiny jizdy byla pro nas skoro smrt, jel 150km/h v jedny ruce kafe, v druhy cigaro a mobil a jeste si zapisoval nejaky cislo na papir a venku byl silenej slejvak. Na hranicich jsme to ale meli rychlovku, protoze se ze vsema znal. Viza byly za par minut a zadarmo, coz se pro cechy zmenilo nekdy pred mesicem, drive stavali asi 20$.
A vystoupili jsme Baalbeku jeden z nejzachovalejsich antickych komplexu na svete a odpoledne pokracovali do Bejrutu.
Libanon je zemi cedru, je jenom 250km dlouhy a 50km siroky. Dalsi zajimavost, v Libanonu zije 3 mil obyvatel a 10mil obyvatel zije v cizine, takze je tam hodne starsich osamelych lidi, protoze mladsi generace, se vetsinou po studiu stehuje za praci.Je tam hrozne videt valka, hodne budov je rozbombardovanych a vsude jsou vojaci. Obcanska valka tam byla od roku 1975 a trvala 20let, hlavnim problemem byla politicka moc krastanske pravice, muslimska vetsina a hodne palestinskych uprchliku . Izrael neustale utocila na palestinske tabory a na jihu Libanonu jsou neustale problemy.
V Bejrutu neni jednoduchy najit levny ubytovani, vsichni tam jezdi hlavne na vikendy kalit, je tam hodne klubu a baru, jezdi se tam nakupovat luxusni, znackovy zbozi a v centru mesta by clovek nerekl, ze je na Dalnym vychode, ale nekde v centru Parize. Vsichni musi mit vytuneny bouraky a osolenou muziku naplno, negelovany vlasy a slunecni brejle, zensky chodi zmalovany v kratkych suknich a musi mit sluzku na noseni nakupu a starani se o deti ( vetsinou z Filipin, Indie nebo Afriky). Samozrejme to takhle neni vsude, ale to byl nas prvni pocit z nedelni prochazky po Bejrutu. Teda nase nedelni prochazka po Bejrutu nebyla az tak v klidu, protoze nam prestali fungovat obe debitni karty najednou a to mame kazdej jinou banku a nemeli jsme penize, vsude bylo zavreno a my jsme se pokouseli volat do Anglie do banky, aby nam to zprovoznili. Nakonec to bylo z bezpecnostnich duvodu zablokovany.
Tak doufam, ze se nam to nestane nekde v Africe, kde je bankomat v kazdy druhy zemi.
Vyrazili jsme na jednodenni vylet na jih do mestecka Sidon, krasny stary mesto s pristavem a zajimavou vyrobnou olivoveho mydla a muzeem, trziste a jeden z nejlepsich falafelu!!!
Presun na sever Libanonu, Tripoli (Trablous) zivy mesto, ktery nam pripominalo spise Syrii, uz jsme meli dost mest Libanonu, vsude bylo hodne smogu a prachu a silenej provoz, tak jsme unikli do hor do vesnice Bcharre, celej den jsme chodili udolim Qdisha a koukali na zasnezeny vrcholky hor, kde se jeste ted lyzuje.
Z Tripoli jsme se museli vratit zpet do Bejrutu na prestup zpet do Syrie, tentokrat na jih do hlavniho mesta Damasek.Damasek je krasny mesto, s nadhernou mesitou Umayyad, stara cast mesta a trziste jsou nejlepsi!!!
14dni v Syrii jsme si uzili, Libanon byl zajimavej a vcera jsme prejeli hranice do Jordanska a jsme v hlavnim meste Amman. Jinak cestovani po Dalnym vychode si porad uzivame, jidlo nam porad chutna, obdivujeme krasu islamske architektury a lidi jsou fajn. Jordansko mame v planu tak na tyden, predtim nez se placnem na plaze Sinaje v Egypte.
OAHU - PEARL HARBOR
6 years ago
No comments:
Post a Comment