Tuesday, October 20, 2009

trocha Jihoafricke republiky

Uzasnej pocit, prvni zeme, kam nepotrebujem viza, takze jenom razitko do pasu. Dopoledne jsme prijeli do Kapskeho mesta, tmave modra obloha, krasnej morskej vzdousek a Stolova hora za hlavou. Jedinej kemp v centru, museli jsme trochu preorganizovat stany, abysme se tam vubec vmackli a vyrazili jsme na obdivovany tohohle prijemne krasnyho mesta a byli jsme uplne uneseny.





Rozhodli jsme se pro pronajmuti auta, prej Jihoafricka republika ma nejlevnejsi pronajem aut a to za 350kc na den, coz nam prisla paradni cena a opustili jsme Kapske mesto luxusnim golfem. Prirodni rezervace Cape of Good Hope (Mys dobre nadeje) i kdyz to neni nejjiznejsi bod Afriky je tim nejznamejsim.



A poprve jsme vyzkouseli takzvanou Wild Card, ktera plati na skoro vsechny parky v JAR a je normalne pekne draha, daroval nam ji starsi francouzky par v Malawi a nebyli prvni, kdo ji pouzival. Akorat jsem predstirala, ze jsem Britta z Nemecka a nikdo se na nic neptal. Platilo nam to na vsechny Narodni parky, ktere jsme navstivili v Jihoafricke republice. Pokracovali jsme po pobrezi a videli jsme hodne tucnaku, neuveritelny mnozstvi verlyb v Hermanus jen nekolik desitek metru od brehu, na zacatku Garden Route jsme navstivili Allanovyho strejdu, ktery zije v Johanesburgu, ale v Knysne byl s manzelkou na dovoleny. Dali nam adresu a at se stavime na par dni, prijeli jsme tam spinavym golfem, v zadu jsme susili pradlo na snuze a v tricku a kratasech. Byl to ten nejluxusnejsi rezort, co si umim predstavit Ken a Marie tam vlastni takovou vilku na kopci, s horkou vyrivkou na balkone, vyhledem na more a golfovym hristem. Ukazali nam okoli a zustali jsme tam 2 noci a navstivime je jeste jednou doma v Johanesburgu a pujdem spolecne na kriket!!!Se zastavkou v Tsitsikammma narodnim parku



jsme pokracovali smer Wild Coast, pocasi se zacalo zhorsovat a my jsme se snazili dostat do prirodni rezervace Dwesa, ale cesty zacali byt bahnity, nikdo nic nevedel koho jsme se zeptali a nase mapa nebyla dostatecne podrobna a tak jsme zabloudili. Zacalo pekne prset a my jsme kouzali po bahnitejch cestach dokud jsme nepichly. Vzali jsme nejaky stoparky a kdyz uz se zacalo stmivat konecne jsme se dostali zpet na asfalt. Dostat se do Coffee Bay bylo jeste par hodin cesty a i kdyz se snazime vyhnout rizeni v noci, nic jineho nam nezbyvalo. Vsechno dobre dopadlo az na to, ze byla nedele druhej den a nemohli jsme vymenit rezervu a tak jsme se zasekli v ne moc zajimavym mestecku Mhatha. Dlouhej destivej den do Durbanu, kde jsme si uzili trochu Indie. Je to mesto s nejvetsi populaci indu mimo Indii. Nenechali jsme si ujit mistni specialitu Banu Chow, indicky curry ve vydlabanym chlebu. Verim, ze Wild Coast by se nam moc libilo, kdyby bylo hezky, ale protoze nam prselo 3 dny v kuse moc jsme toho nevideli.



Ale v Draccich horach se na nas slunicko usmalo a 2 dny nas hralo v kopcich. Sli jsme 2 treky, jeden ve strednim Dragensbergu a druhej v Royal Natal N.P. a kempovali jsme v krasnych mistnich kempech.







Dalsi dlouhy den na silnici do St. Lucia, prselo tak, ze ani kempovat jsme nemohli, ale okoli bylo krasny, videli jsme hodne vzacnych nosorozcu, kterych jsme se doposud tolik nenanbazili, hodne hrochu a krasne divoke plaze.





Navstivili jsme take Huhluwe N.P., kde jsme ocekavali, ze uvidime trochu vic, ale hodne nosorozcu a to i nosorozec cerny, ale priroda byla tak krasna, ze nam nestacilo 9 hodin a druhej den jsme se tam jeste vratili.





Vsechno se tu toci kolem Mistrovstvi sveta ve fotbale 2010, vsude se stavi stadiony a opravuji silnici a je dobry, ze hodne lidi ma praci, jinak je to 25% nezamestnanost, ale to se nevi co bude potom. Skoda, ze Jihoafricka republika neni dobra ve fotbale, naposledy prohrali s Islandem tak nevim, kam to dotahnou na mistrostvi. Taky bude velky problem s bezpecnosti, je tu hodne velka kriminalita a tak nevim, jak to dopadne.

Rizeni v JAR je docela hruza, je tu hrozne moc autonehod a vsichni jezdi jak blazni, hlavne ridici minibusu. Ty jsou vzdycky a vsude v Africe ti nejhorsi hazarderi, ale v ostatnich zemich neni tolik osobnich aut.Na normalni jednoproudovy silnici je povolena rychlost 120km/h, takze kdyz jedem 100km, tak na nas vsichni troubej jestli jsme normalni!! Alkohol a rizeni je tu naprosto normalni a kazdej to bere jako samozejmost.

Narodni jidlo " BRAI" grilovani, proste ugrilovat nejakej kus masa. A nebo "BILTONG" suseny kousky masa vetsinou hovezi, ale i nejaka zverina a to musim rict je moc dobry k pivu.

Tak to zatim asi vse, momentalne jsme ve Swaizilandu a pokracujem do JAR a Mozambiku pote.mejte se vsichni krasnemonika a allan

No comments:

Post a Comment