Botswana

Zasilame pozdravy vsem tentokrat uz z Namibie,

Tak trocha Botswany. Botswana je ohromna zeme v jizni Africe s jen 1,6 milionovou populaci. Byla jednou z nejchudsich zemi sveta, dokud nenasli diamanty, jen nekolik let po sve nezavislosti. A penize sly dobrym smerem a to na zdravotnictvi a skolstvi, kam penize vetsinou nejdou v Africe a jsou nejvic potreba. A hlavne penize neskoncili v kapsach politiku, jak to vetsinou byva a to ne jen v Africe. No a tak Botswana je vyjimkou a ekonomika je jednou z nejrychleji stopupajicich za poslednich 40 let.
Je to zeme vyspela a turismus je tu na vysoke urovni. Vetsina ubytovani se pohybuje okolo 6000 kc na noc na osobu. Neni to moc pro batuzkare a s nizkym rozpoctem, ale presto jsme se pokusili. Snaha je mene turistu s vice financema. Mistni doprava moc nefunguje, neni dostatek lidi, aby se autobusy vyplatili, hodne lidi ma auto a zbytek stopuje.
Ale tak trochu nam chybela v Botswane takova opravdova Afika, nejakej zivot v ulicich, prazdny autobusaky a nikdo se jen tak nezacne bavit na ulci.

Zacali jsme v Kasane, na hranicich se ani nepodivali jakej mam pas a malem tam dal razitko na 30dni, tak jsem ho musela upozornit, ze mam viza a ze jsem stravila tyden a hodne penez, abych tyhle viza dostala, ale on ani nemel paru, kde Ceska republika je.
Museli jsme mit zarezervovany ubytovani, ale jak jsme zjistili, tak ten kemp, co sme si zarezervovali, jeste vubec neexistuje a bude otevreny az pristi rok, tak jsme skoncili v kempu s podobnym jmenem. Kemp byl plny jihoafrickych rodin, kteri meli uplne vsechno a proti nam takovy trochu cyber kempari a nas hrozne litovli, jaky jsme chudaci bez auta a musime to vsechno nosit na zadech.
Na odpoledni projizdku na lodce jsme vyrazili do Chobe N.P., znamy svou 120 000 populaci slonu. A bylo to krasny, vsechny zvirata prisli na vecer pit k rece a bylo skvely to videt z reky. Par hrochu se tam rochnilo, ke krokodlum jsme si zajeli asi na 2 metry daleko, zirafa se prisla napit a sloni se rozhodovali jestli preplavou reku.







Pak uz ns cekalo stopovani do Naty, stopem tu jezdi hodne mistnich a tak nas tam bylo asi 30 lidi a vetsinou se za stopa plati, stopovat se muze jen na urcitych mistech, kvuli slonum, kteri se jen tam promenadujou po silnicich a muze to byt nebezpecny. Nakonec jsme skoncili v minibusu s 20 ti jeptiskama az do Naty a odtamtud jeden autobus preci jel a vzal nas asi 100km do Quety, kde je uprostre niceho 17 baobab stromu a pod nima neuveritelne krasnej kemp.



A je to nedaleko od solnych panvi, protoze se nam nechtelo platit tolik penez za organzovany vylet, tak nam pak majitel nabidl cenu jednoho za oba, protoze uz mel nejaky lidi a takova nabidka se neodmita. Takze jsme vyrazili s dvouma holandanama na vylet a tam jsme si pujcili 4koly motorkary a zaridili jsme si do prosted solnych panv a po ceste zpet jsme navstivili meerkats family (nevim jak se jmenujou tyhle roztomily zviratka cesky).





V Maunu jsme zakotvili na par dni a trochu prozkoumali znamou Okawango Deltu, z letadla by mozna byl lepsi vyhled, ale mi jsme si vybrali Mokoro lodku (lodka vytesana z kmene) a 2dny jsme se prodirali rakosim ve vychodni delte a kempovali jsme na nejakym osruvku uprosted niceho. Zajimavy to bylo, az na ten vsechen hmyz, kterym hrozne chutnal nas krem na opalovani.





Taky jsme oslavili Allanovu tricitku a odpocivali jsme par dni u reky v prijemnym hostelu Stary Most.

Z Botswany do Namibie to bylo asi 500km a zadna verejna doprava, takze rano na stopa, prvnich 100km za prispevek na benzin, dalsich 200km na korbe zadara, autobusem na hranice a jeste pred 6 odpoledne nam zastavil nakladak az do Winhoeku. Takze jsme tech 850 km zvladli za den, ale bylo to docela narocny a rozhodli jsme se, ze si v Namibii pujcime auto na par dni, protoze stopem do pouste, to bysme tam mohli stat tyden a v Namibii je jeste mene lidi nez v Botswane a to si ani neumim predstavit.
Botswana byla pro nas uplne mrtva zeme, nikdo nikde, nic se nedeje...



zdravi monika a allan